|
|
Děti s odlišným mateřským jazykem v předškolním vzdělávání
LYKEŠOVÁ, Erika
Cílem diplomové práce je popis adaptace dětí s odlišným mateřským jazykem na předškolní vzdělávání. Pod pojmem děti s OMJ jsou konkrétně pro diplomovou práci myšleny děti z Ukrajiny, které během roku 2022 začaly přicházet do českého vzdělávacího systému kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině. Teoretická část se člení na čtyři kapitoly, které obsahují teoretický základ ke zpracovávané problematice a jsou významně propojené s praktickou částí diplomové práce. Obsahem je vymezení základních pojmů problematiky dětí s odlišným mateřským jazykem a charakteristika typických vývojových aspektů v předškolním vzdělávání. Mimo jiné jsou do teoretické části zařazeny možnosti podpory při vzdělávání a způsoby komunikace, které jsou pro adaptaci a rozvoj jazyka vhodné. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum výše vymezené problematiky. V první části kvalitativního výzkumu se jedná o polostrukturované rozhovory s pedagogy vybraných mateřských škol v Českých Budějovicích. Druhou částí výzkumu je zúčastněné pozorování, které proběhlo v jedné ze soukromých mateřských škol rovněž v Českých Budějovicích. Přínosem diplomové práce může být inspirace pro pedagogy mateřských škol, kteří se podílejí na vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem či konkrétně dětí z Ukrajiny. Závěr diplomové práce shrnuje problematiku dětí s odlišným mateřským jazykem a jejich adaptaci v předškolním zařízení.
|
|
|
Komunikace dětí předškolního věku - analýza komunikačních funkcí výpovědi
Nováková, Barbora ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Janečka, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikací dětí předškolního věku, konkrétně analýzou komunikačních funkcí výpovědi. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, které druhy komunikační funkce výpovědi děti předškolního věku primárně využívají. V teoretické části jsou popsány komunikační dovednosti, jazykové roviny či ontogeneze vývoje řeči. Klíčové je však uvedení do problematiky jednotlivých druhů komunikačních funkcí výpovědi. Praktická část se zaměřuje na analýzu 6 nahrávek po 30 min. V rámci sběru dat se diktafonem nahrávaly dialogy mezi třemi výzkumnými subjekty, které se posléze přepisovaly skrze transkripční metodu CHAT. Následně se určily druhy komunikačních funkcí výpovědi. Ve výsledcích kvalitativního šetření se zjistilo, že subjekty primárně ve svých formulacích využívaly funkci asertivní, permisivní a koncesivní, interogativní, direktivní, expresivní a satisfaktivní. Všechny tyto komunikační funkce výpovědi byly uvedeny v přímé podobě. KLÍČOVÁ SLOVA komunikační kompetence, dětská řeč, komunikační funkce výpovědi, dítě předškolního věku, osvojování češtiny, dialog
|
|
|
Příprava žáků ZŠ ke zkouškám na SŠ
Švarcová, Michaela ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Pišlová, Simona (oponent)
V této práci jsme se pokusili analyzovat celkem 35 různých testů, které tvoří naše soubory ukázek přijímacích zkoušek pro 5., 7. a 9. ročník, protože některé školy využívají testy společnosti Scio, reprezentují tato zadání dohromady 52 písemných zkoušek z českého jazyka a literatury. Podle našich zjištění je v testech kladen důraz hlavně na jazykovou výchovu, zejména na ortografii. Uchazeči rozlišují věty, ve kterých jsou (či nejsou) pravopisné chyby, především prostřednictvím korektur a doplňovacích cvičení prokazují, že zvládají pravopis lexikální, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i v souvětí. Vedle toho se rovněž velmi často objevují testové úlohy, jež vycházejí z práce s textem. Žáci především posuzují, zda daná informace vyplývá (nebo nevyplývá) z daného úryvku, zkoumají pravdivost předkládaných tvrzení o nějakém článku atp. Z lingvistického učiva se v zadání hojně vyskytuje také určování slovních druhů a větných členů, mnohdy jsou prověřovány kompetence, které se týkají gramaticky správných tvarů slov - ať už jde o jejich vytváření, rozpoznávání či doplňování do textu. V mnoha testech se také setkáme s úlohami, ve kterých řešitelé hledají k daným původem českým či přejatým výrazům synonyma (popř. antonyma apod.). Četné jsou rovněž úkoly, v nichž uchazeči dokazují, že jsou schopni vyžívat...
|
|
|
Komunikační kompetence uživatelů kochleárního implantátu a jejich školní zařazení
Doležalová, Kateřina ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce "Komunikační kompetence uživatelů kochleárního implantátu a jejich školní zařazení" se zabývá problematikou kochleárních implantací a komunikačními kompetencemi u dětí s kochleárním implantátem předškolního věku. Cílem práce je zjistit schopnosti komunikace a školní zařazení u dětí s kochleárním implantátem. Práce je rozdělena do dvou stěžejních částí, teoretické a empirické. Teoretická část se zabývá aplikací kochleárního implantátu, celým rehabilitačním procesem před i po zákroku. Dále se zaměřuje na komunikační kompetence a vzdělávání uživatelů s kochleárním implantátem. Empirická část obsahuje deset konkrétních případů dětí s kochleárním implantátem. Soustředí se především na jejich jazykové schopnosti a to slovní zásobu, porozumění jazyku a gramatice. Z empirické části vyplývá, že kochleární implantát prospívá jazykovým schopnostem, větší část dětí ze zkoumaného vzorku se vyrovnala intaktním vrstevníkům. KLÍČOVÁ SLOVA kochleární implantát, komunikační kompetence, předškolní věk, školní zařazení, vzdělávání, surdopedie
|
|
| |
|
|
Strategie ochrany tváře tlumočníka
Richterová, Hana ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Vavroušová, Petra (oponent)
Diplomová práce aplikuje sociolingvistický koncept zdvořilosti a tváře na teorii a praxi tlumočení. Práce tlumočníků má ze své podstaty vysoký potenciál k ohrožení tváře tlumočníka, čehož si všímají i etické kodexy tlumočnických organizací. Tlumočník má zároveň i možnost díky kulturním znalostem a komunikační kompetenci chránit také tvář řečníka a recipientů tlumočení. Při komunikaci v euroamerické společnosti je přirozené chránit zejména vlastní tvář, ale taková snaha může být v rozporu se zájmem o věrný a přesný převod sdělení. Práce proto zkoumá strategie, které tlumočníci v situacích ohrožujících tvář používají, a uvádí příklady taktik, jež tlumočníci zapojují při ochraně tváře, včetně případů, kdy ochrana tváře převáží nad snahou o převod sdělení. Existuje také rozpor mezi tradiční neutrální až pasivní rolí tlumočníka jako mechanického převaděče sdělení a rolí tlumočníka jako aktivního účastníka komunikace s vlastní iniciativou. Analýza introspektivních rozhovorů a rozbor dotazníků ukázaly, že se řada tlumočníků přiklání k aktivní roli tlumočníků a jsou přesvědčení o významném vlivu tlumočníků na výstup tlumočené komunikace. Klíčová slova: tvář, zdvořilost, tlumočení, strategie ochrany tváře, role tlumočníka, komunikační kompetence
|
|
|
Komparativní analýza jazykové a komunikační kompetence v psaných komunikátech u studentů 4. ročníku SŠ. Hodnocení maturitních slohových prací ve vztahu k jejich jazykové úrovni
Holubová, Petra ; Chejnová, Pavla (oponent) ; Štěpáník, Stanislav (oponent)
Rigorózní práce se zabývá analýzou jazykové a komunikační kompetence v psaných komunikátech, které vznikly jako práce maturitní na jaře 2014. Vzorek analyzovaných slohových prací pochází od studentů z víceletého, čtyřletého gymnázia, odborné školy a středního odborného učiliště s nástavbovým studiem. V teoretické části práce je vymezen vztah mezi komunikační a jakovou kompetencí a taktéž principy jejich osvojování v rámci komunikační výchovy na středních školách. Dále se práce zabývá nastavením kritérií a způsobem hodnocení písemné části státní maturitní zkoušky. Výzkumná část práce představuje komparativní analýzu autentických komunikátů, jež je zacílena nejen na úroveň obou výše uvedených kompetencí, ale také na posouzení objektivity hodnocení písemných prací, které vypracovali vyučující na konkrétních školách. Součástí textu jsou výňatky z analyzovaných komunikátů, citace z odborné literatury, grafy, tabulky a také přílohy v podobě certifikátu hodnotitele písemné práce z českého jazyka a bodové škály, dle které jsou písemné komunikáty hodnotiteli bonifikovány. Klíčová slova Komunikační kompetence Jazyková kompetence Komunikační výchova Státní maturitní zkouška Písemný komunikát Hodnocení slohových prací
|
|
|
Evoluce komunikačních činností u žáků 1.-3. ročníku na základní škole
Babušová, Gabriela ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Höflerová, Eva (oponent) ; Šindelářová, Jaromíra (oponent)
NÁZEV: Evoluce komunikačních činností u žáků 1.-3. ročníku na základní škole AUTOR: Mgr. Gabriela Babušová KATEDRA: Katedra českého jazyka, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze ŠKOLITEL: doc. PhDr. Eva Hájková, CSc. ABSTRAKT: Disertační práce s názvem Evoluce komunikačních činností u žáků 1.-3. ročníku na základní škole vychází z dosavadních poznatků k tématu a předkládá vlastní poznatky získané výzkumem, který se zaměřuje na oblast komunikační výchovy, na rozvoj komunikačních činností ve výchovně-vzdělávacím procesu a na vzdělávání českých a vietnamských žáků ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. V teoretické části disertační práci systematizuji dosavadní poznatky vztahující se k tématu a považuji je za východiska pro výzkumnou část práce. Hlavním cílem práce je na základě výzkumných šetření vytvořit a předložit komplex vypovídající o evoluci komunikačních činností u žáků mladšího školního věku během 1. vzdělávacího období s přihlédnutím ke vzdělávání žáků vietnamského etnika. Výzkumné téma je dále rozpracováno do dílčích cílů, k jejichž naplnění práce směřuje. Praktická část je zaměřena na deskripci projektu výzkumu, výzkumných šetření, vyhodnocení údajů a poznatků získaných z vlastní pedagogické praxe. Intencí práce je i snaha přispět k obohacení pedagogické teorie a praxe...
|
|
|
Příprava žáků ZŠ ke zkouškám na SŠ
Švarcová, Michaela ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Pišlová, Simona (oponent)
V této práci jsme se pokusili analyzovat celkem 35 různých testů, které tvoří naše soubory ukázek přijímacích zkoušek pro 5., 7. a 9. ročník, protože některé školy využívají testy společnosti Scio, reprezentují tato zadání dohromady 52 písemných zkoušek z českého jazyka a literatury. Podle našich zjištění je v testech kladen důraz hlavně na jazykovou výchovu, zejména na ortografii. Uchazeči rozlišují věty, ve kterých jsou (či nejsou) pravopisné chyby, především prostřednictvím korektur a doplňovacích cvičení prokazují, že zvládají pravopis lexikální, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i v souvětí. Vedle toho se rovněž velmi často objevují testové úlohy, jež vycházejí z práce s textem. Žáci především posuzují, zda daná informace vyplývá (nebo nevyplývá) z daného úryvku, zkoumají pravdivost předkládaných tvrzení o nějakém článku atp. Z lingvistického učiva se v zadání hojně vyskytuje také určování slovních druhů a větných členů, mnohdy jsou prověřovány kompetence, které se týkají gramaticky správných tvarů slov - ať už jde o jejich vytváření, rozpoznávání či doplňování do textu. V mnoha testech se také setkáme s úlohami, ve kterých řešitelé hledají k daným původem českým či přejatým výrazům synonyma (popř. antonyma apod.). Četné jsou rovněž úkoly, v nichž uchazeči dokazují, že jsou schopni vyžívat...
|
host ::
RSS.